Doplňky

Golemista je theurg specializovaný na tvorbu a ovládání golemů – mohutných magických konstruktů, které slouží jako strážci, pracovníci či váleční kolosové. Na rozdíl od běžných konstruktů jsou golemové oživeni prostřednictvím ovládacího klíče – magického předmětu obsahujícího vázaného démona, který golema aktivuje a umožňuje jeho ovládání.

Luk, kuše či prak. Zbraně, které zabíjejí na dálku, mají na bitevním poli nezastupitelné místo. Zatímco Hraničář využívá luk jako přirozené prodloužení svého loveckého instinktu a Zloděj spoléhá na precizní výstřel ze zálohy, Válečník přistupuje ke střelbě jako k vojenskému řemeslu. Cvičí pravidelnost, disciplínu a schopnost střílet i pod tlakem nepřátelského útoku. Jeho střely sice postrádají přirozenou eleganci Hraničáře či lstivost Zloděje, ale vynahrazují to spolehlivostí a silou.

Družina dorazí do vesnice Hvozdná, která je známá těžbou vzácného dřeva. Vesnice je však v chaosu. Dřevorubci se nevracejí z lesa a ti, kteří se vrátili, jsou "divní" – jejich kůže šedne a tvrdne. Místní stařešina Jorun prosí o pomoc. Tvrdí, že „Les přestal dýchat a začal nenávidět.“

Hromadná léčebná prosba

Příchod do žaláře "Vzduch zde dole je těžký a chutná po železe a plísni. Slyšíte jen kapání vody, které v ozvěně zní jako odpočítávání času. Schody pod vašima nohama jsou ohlazené tisíci kroky těch, kteří se už nikdy nevrátili nahoru. Když se vaše pochodeň rozhoří, světlo dopadne na stěnu – je do ní vyryto stovky čárek. Někdo tu počítal dny... nebo oběti."

Vše začalo nenápadně. Ptáci přestali zpívat, voda v říčkách zhořkla a v samotném srdci lesa se objevil Černý kámen – obří monolit, který vyrostl ze země přes noc. Kolem něj se šíří „hniloba ducha“. Zvířata šílí, stromy usychají vestoje a hrdinové (jakožto strážci přírody) cítí, jak jejich vlastní moc slábne.

Podle legendy na počátku věků neexistovaly tyto rasy odděleně. Existoval pouze jeden lid – Děti Matky Přírody. Když se však do světa začaly tlačit civilizace lidí, trpaslíků a elfů se svými městy a doly, došlo k rozkolu. Děti přírody se neshodly na tom, jak čelit invazi „kovu a ohně“: Lešijové chtěli vyjednávat a lesy jen moudře chránit. Hejkalové chtěli vetřelce vyděsit a vyhnat hlukem. Vodianojové se stáhli do hlubin, kde na ně nikdo nemohl. Jezinky se uchýlily k temné magii klamu, aby přežily.

Popis a historie Hejkalové jsou vzdálenými příbuznými obrů a lesních duchů. Podle legend vznikli z prvního ozvěny, která utkvěla v hlubokém údolí a získala tělo. Jsou to teritoriální bytosti, které milují dvě věci: klid svého lesa a děšení každého, kdo ho narušuje. V historii byli Hejkalové známí jako "živé pasti". Dokázali rozbít celé armády jen tím, že v noci vyvolali paniku svým nadpřirozeným řevem. Nejsou vyloženě zlí, ale mají velmi svérázný smysl pro humor – čím víc se vetřelec bojí, tím víc se Hejkal baví. Pokud jim však někdo odpoví stejně hlasitým a nebojácným křikem, často si ho začnou vážit jako sobě rovného.

Vodianojové jsou prastará, vodní rasa, která věří, že všechna voda světa je propojená a oni jsou jejími strážci. Zatímco v lidových pohádkách jsou často viděni jako zlí mužíci, v herním světě jsou to hrdí obyvatelé podhladinných měst a říčních koryt. Mají složitou hierarchii založenou na hloubce a čistotě vody, ve které žijí.

Lešijové jsou prastará rasa bytostí zrozená ze samotné duše divokého lesa. Na rozdíl od elfů, kteří lesy obývají, Lešijové jsou jejich strážci a ztělesněním. Existují od počátku časů a jejich osud je neoddělitelně spjat se zdravím a vitalitou jejich domoviny. Jsou samotářští a nedůvěřiví vůči cizincům, ale pokud se k nim přistupuje s úctou, mohou se stát mocnými spojenci.

Jezinky nejsou jen "příšery z pohádek", ale prastará rasa, která se odtrhla od lesních elfů a divoženek v dobách, kdy svět byl ještě mladý. Traduje se, že uzavřely smlouvu s hlubinami země, aby přežily kruté zimy, což jim dalo jejich charakteristickou bledost a schopnost vidět ve tmě.

A svatý Attila zvedl svatý ruční granát do výšky řka: ,,Pane můj, požehnej tomuto svému ručnímu granátu, abych jím mohl rozmést tvé nepřátele na drobné kousíčky." A Pán se ušklíbl. A lidé pak hodovali na jehňatech, lenochodech, kaprech, ančovičkách, orangutanech, kukuřičných vločkách a netopýrech…“

Pár lehkých jehlic spojený koženo-železným proužkem. Určené především pro assasiny ovládající schopnost Vějíř dýk, ale mohou být použity i jednotlivě.

Jsou jeskynní rasa, která má barbarskou kulturu a způsob žití. Jejich důležitý rys jsou plazí vzory. Hodně jednoduše je můžeme nazvat jako plazí humanoidy.

PDF vyplnitelný deník pokročilého Zloděje s možností tisku ve formátu A4.

Pandodlaci jsou vzácní a tajemní lykantropové pocházející z odlehlých východních krajů, kde bambusové háje šplhají po svazích mlžných hor. Na rozdíl od svých medvědích příbuzných jsou pandodlaci známí svou klidnou, kontemplativní povahou a hlubokou moudrostí. Mnozí z nich žijí v odloučení jako poustevníci nebo se připojují k mnišským řádům, kde jejich dlouhověkost a trpělivost z nich činí respektované učitele.

Hipogryf je majestátní stvoření vzniklé spojením orla a koně. Oproti gryfovi je méně agresivní a inteligentnější, avšak stále extrémně nebezpečný. Často se vyskytuje v horských oblastech, na náhorních plošinách a v otevřených skalnatých krajinách, kde má dostatek prostoru ke vzletu. Některé kultury jej dokázaly ochočit a využívají jej jako elitní létající jízdní zvíře.