Hřimdibádův almanach fantastotaškařic

Milé cestovatelky a milí cestovatelé,

s velkým nadšením vám představuji „Hřimdibádův cestovní almanach fantasto-taškařic pro veselé družiny, výpravy a expedice“. Tato kniha je sbírkou anekdot, které jsem sesbíral na svých toulkách různými zeměmi.

V každé kapitole najdete příběhy plné humoru a překvapení, které jsem prožil nebo slyšel během svých cest. Tyto veselé historky vám přinesou úsměv na tvář a možná vás i inspirují k vlastním dobrodružstvím.

Doufám, že vám tento almanach přinese tolik radosti, kolik jsem zažil já při jeho tvorbě. Ať jsou vaše cesty plné smíchu a nezapomenutelných zážitků!

S přáním šťastné cesty,

Damián Albert Bonifác von Numerdorf zvaný „Hřimdibád“

Baví se dva trpaslíci.
První: „Tož asi začínám vidět dvojitě.“
Druhý vytáhne z kapsy jeden zlaťák a povídá: „Hen tu máš ty dva zlaté, co jsi mi půjčil minulé téden.“

Přijde trpaslík do hospody a uvidí jiného, jak do sebe kopne panáka a za chvíli mohutně zařve ÁÁÁÁÁÁÁÁÁRRGGH.
„Dám si to samé, co pije hen ten ogar,“ kývne na hostinského.
Ten před něj postaví panáka a nalije mu na čtyři prsty temně rudé tekutiny. Trpaslík do sebe pití bez mrknutí oka kopne a mlaskne.
„Tož nic moc teda. Kolik koštuje?“
„10 zlatých.“
„ÁÁÁÁÁÁÁÁÁRRGGH!!!!“

Čerstvě oženěný trpaslík se ptá zkušenějšího trpaslíka:
„Jak dlóho trvá, keď doma přinutíš žensků mlčeť?“
Trpaslík na to:
„Tož to ja bohužel nevím, su ženaté sotva dvě stě let.“

V trpasličí domácnosti povídá trpaslice trpaslíkovi: „Já bych chtěla k výročí mithrilové hrnce…“
Trpaslík zabručí: „Nechceš si radši přát něco splnitelnějšího?“
Trpaslice: „Vlastně by mi stačilo, kdybys tolik nechlastal!“
Trpaslík: „A chceš k nim i naběračky?“

Potkají se dva trpaslici a jeden říká druhému :
,,Tož jsem ti včéra šel do krčmy na obédek, přišla ku mě šenkýřka a optala sa, co si dám. Tak som ji řek, že bych si dal syrečky s chlebem a medovinu. A vona na to, že medovinu bohužel nemaju. Tak jí řékám, že si místo teho dám uzené bůček a medovinu. A vona, že prej medovina nejni. Tak řékám, krvavé gryfí biftek a k tomu medovinu. A vona zařvala ,, U Durinova kokota, potřetí ti řékám, že medovina nejni!“
A druhý trpaslík na to : ,,Teda, já bét na tvém místě, tak jí tu medovinu chrstnu do ksichtu!“

Chodec: Prosím vás, pane druide, mám takový problém, vždy okolo sebe slyším hlasy, ale nikoho nevidím…
Druid: Ach, a jak často se vám to stává?
Chodec: No, pokaždé, když používám telepatii…

Jak hrdinní rekové osvobozují princezny a vyřizují draka:
– Člověk: Přijede, zabije draka řemdihem, zachrání princeznu, ožení se s ní a stane se králem.
– Barbar: Přijede, zabije draka obouručákem, znásilní princeznu a pak se jede ožrat.
– Elf: Přijede, zabije draka, a když pak uvidí princeznu, že má absolutně nemožný módní vkus, tak se sebere a odejde.
– Hobit: Přijede, zabije draka a pozve princeznu, všechny svoje příbuzné, všechny její příbuzné na dračí kotletky.
– Gnom: Překvapivě, nikdo neviděl, co v této situaci gnóm přesně udělal.
– Obr: Zabije princeznu, znásilní draka… A dál jako barbar.
– Trpaslík: Přijede, zabije draka, zachrání jeho zlatý poklad a odveze ho domů představit rodičům.

Muži z jednoho barbarského kmene loví v lese divočáky. Zpozorují mezi keři pohyb a hned tam pošlou salvu šípů. Avšak, mezi keři se nepohyboval kanec ale jejich náčelník. Tak ho odnesou hlouběji do lesa, ke starému druidovi, Druid položí tělo na prostý kamenný oltář a požádá barbary, aby odešli. Pak začne prosit mocné lesní duchy o pomoc při léčení…
Po třech hodinách se druid vrátí k barbarským lovcům a povídá:
,,Pánové, ten zásah šípem nebyl smrtelný, ale proč jste ho vyvrhli?“

Dva barbarští válečníci, Grom a Hrun, si po nájezdu na sousední kmen přivlastní každý jednoho koně. A přemýšlejí, jak to udělat, aby si je nepopletli a omylem nevyměnili.
Grom: ,,Už to mám. Já tomu svýmu uříznu žíně“. A hned tak učiní.
Hrun: ,,Tak mě napadá, k čemu ty žíně vlastně maj? Já mu je uřežu taky, dyť to je zbytečný“. A druhý kůň je též bez žíni.
Grom: ,,Ty jsi blbej, to maj na odhánění much ze zadku. A co je horší, teď si je zas nepoznáme!“
Hrun: ,,No jo. Tak já tomu svýmu oholim hřívu“. A hned se dá do díla.
Grom: ,,To je fakt pěkný. Ale přece nemůžeš mít hustějšího koně než já. Taky mu tu hřívu oholím.“
Hrun: ,, No koukej cos proved, už si je zas nepoznáme!“.
Grom: ,,No jo, promiň. Tak já tomu svýmu uříznu ucho.“
Hrun: ,,Ty vole, ten je drsnej! Tak já taky!“ Chopí se nože a dokoná dílo zkázy.“
Grom: ,,Bezva, a už je zase nerozpoznáme. Víš co? Ty si vezmi toho bílýho, já toho černýho.“

Z.L.O.B.R.
– Zlý Lidožravý Obr Bez Rozumu.
Z.O.M.B.I.E.
– Zahnívající Oživlá Mrtvola. Bohužel Imbecilní. Enormně.
K.A.N.I.B.A.L.
– Kulinářský Amatér. Někdy I Bojovník A Lovec.
H.V.O.Z.D.
– Hodně Velká Oblast Zamořená Druidy
N.E.K.R.O.M.A.N.T.
– Nekrofilní Egoistický Krutovládce Rozkazující Obludným Monstrům A Netvorům Temnot.
B.A.R.B.A.R.
– Brutální A Robustní. Brutální A Robustní.
T.R.O.L.L.
– Trusem Rozbíjí, Opravuje, Loví, Léčí.
K.U.D.U.K
– Když Uviděl Draka, Utekl Kvapem.

Čaroděj chystající temný rituál hovoří s barbarem: „Potřebuji, abys mi sehnal dračí oko a tři slzy panny…“
Barbar: „No, to oko bych ještě sehnal, ale jak rozbrečet pannu, aby při tom zůstala pannou to vážně netuším… “

Přijde rytíř ke králi barbarů se zakrvaveným pytlem se třemi dračími hlavami a povídá: „Tak králi, tady vám nesu ty hlavy tří draků…“ Král barbarů se podívá, vytáhne jednu hlavu, druhou, třetí… Uznale kývne hlavou a podá princi také zakrvácený pytel: „Tak a tady máš tu ruku a srdce princezny, jak jsem slíbil…“

Víte, co dělá elf, když hoří les?
Hoří s ním…

Válečník, Kouzelník a Zloděj jsou pozváni na speciální testy. Každý z nich je pozván do útulné místnosti a tam se každého z nich zeptají, kolik je 1 + 1.
Válečník: 2.
(hmm – přímé a praktické myšlení)
Kouzelník: To je přece totéž jako 3 – 1.
(hmm – skvělé kombinační myšlení)
Zloděj: *rozhlédne se, ujistí se, že jsou dveře a okna zavřená, a pak tichým hlasem říká:* A kolik chcete aby to bylo?

4 obři ztroskotají na ostrově a objeví zlatou rybku, která jim každému slíbí splnit jedno přání. „Já bych si přál být o čtvrtku chytřejší.“ řekne první obr, promění se v trpaslíka skočí do vody a doplave na pevninu. „Já bych chtěl být o půlku chytřejší.“ přeje si druhý obr ,promění se v člověka, porazí strom, zapálí veliký oheň, který přivolá záchranu, která ho dostane na pevninu. „Já bych chtěl být o tři čtvrtky chytřejší.“ Nechá se slyšet třetí obr, promění se v elfa, postaví ladnou loď a dostane se na pevninu. Přijde poslední obr a říká: „Já bych chtěl být nejchytřejší ze všech!“ Promění se v hobita a přejde most.

Elf se dohodne s trpaslíkem, že si budou dávat hádanky a když trpaslík neuhodne elfovu, dá mu 5 zlatých, a když elf neuhodne trpaslíkovu, dá mu 100 zlatých.
Elf se ptá: „Je to u stolu a má to čtyři nohy, co je to?“
„Nevím, tu máš pětku.“
„Ty jsi vůl, vždyť je to židle.“
„Když to stojí, má to 4 nohy, když to sedí, má to 3 nohy a když to leží, má to 2 nohy, co to je?“
„Hmmm, nevím, tu máš stovku. A jen tak pro zajímavost, co to je?“
„Nevím, tu máš pětku.“

Trpaslík chytne zlatou rybku.
,,Když mě pustíš, splním ti tři přání,“ řekne rybka. Stane se, rybka je volná. ,,Tak jaké máš první přání?“
,,Ja chcu aby tie zasrate doly od nás byly u Elfáků.“
Stane se. ,,Jaké máš druhé přání?“
,,Chcu aby tam Elfáci rubali dvojnásobné šichty tož aj o svátkách!“ Stane se.
,,A jaké máš třetí přání?“
Trpaslík se zamyslí a řekne: ,,Tož ku*va, ja chcu byt Elfák !!“

Sedí dva upíři v hospodě. Jeden zařve na hostinského: „Horkou krev!“ Hned na to druhý: „Horkou vodu!“ Jak jim hostinký jim přinese oč žádali, pustí se první upír do druhého: „Co blázníš? Jaktože sis nedal horkou krev? To jsi upír?“
Druhý vytáhne dámskou vložku, ponoří ji do šálku a v klidu odpoví: „To neznáš čajové pytlíky Allways?“

Přijde skřet do kovárny a ptá se zbrojmistra:“Máte kyje?“. „Nemáme“ odpoví prodavač. „Máte kladiva?“ „Nemáme“. „Máte halapartny?“ „Nemáme“. Skřet se podívá a vidí všechny zbraně viset za zbrojmistrem „Vy máte něco proti skřetům?“ „Jistě kyje, kladiva, halapartny…“

Trpaslík Ogren vstoupí do lidské hospody a říká: „Já su trpaslík Ogren, mám sekyru a prázdné měšec, a přišel jsem k vám krást!“ Hospodský mu na to odpoví: „Pane trpaslíku, my jsme strašně chudá hospůdka, tady nic neukradnete, jdete k elfům, tam si nakradete!“ Tak tedy jde do elfí vinárny a zase: „Já su trpaslík Ogren, mám sekyru a prázdné měšec, a přišel jsem k vám krást!“ Vinař mu na to odpoví: „Trpaslíčku, my jsme chudá vinárna, tady nic neukradneš, jdi k hobitům, tam si nakradeš!“
Tak jde tedy k hobitům a tam…
Já su trpaslík Ogren, KDE MÁM KURVA SEKERU A MĚŠEC?

Kat vychází z mučírny, utírá si ruce a brumlá si z pod kápě:
„A pak že si člověk nedokáže olíznout vlastní loket…“

Přijde takhle stará orkyně ke kmenovému šamanovi s propíchnutým kolenem: Šamanovi se však zranění nezdá a zeptá se jí, jak se jí to vlastně stalo. Orkyně mu tedy prozradí, že se chtěla zabít. Šaman se pousměje a zeptá se: „A ti nikdo neřekl, že když se bodneš do kolene, tak se nezabiješ?“
Stařenka mu odvětí: „Víš, Šamane, mně jeden známý poradil, abych se bodla dva palce pod levé prso.“

Přijde barbar do šenkýřství a vidí, jak u jednoho stolu sedí pěkná ženská: Přemýšlí, jak by se s ní seznámil. Vytáhne tedy meč bastard a všechny ostatní v šenku pozabíjí. Nato si přisedne k ženě a povídá:
„A co vy tady paninko tak sama?“

Vtrhne takhle trpaslík do hospody, opilý jak zákon káže, v ruce nedopitou lahev a zařve na celou putyku:
„Víte co si vo vás myslim? Že vpravo ste samí kokoti, a nalavo samí zkurvysyni.“
Od výčepu napravo vstane mohutný barbar, dvakrát větší než trpaslík, ramena jako podstavec na sochu, hruď jako bečka, meč jako most a mrazivým hlasem odpoví:
„Já si nemyslím, že jsem zkurvysyn, ty malej skrčku“
„V pořádku“, usměje se trpaslík „tak jdi vlevo“.

Filosofický:
„Ten obr řekl „Myslím tedy jsem“.“
„A co to bylo za obra?“
„Jaký obr?“

U plápolajícího táborového ohně si povídají dva barbaři a hrdí dobrodruzi Kromlech a Hrothgar, popíjejí pálenku:
Kromlech: Poslyš, co bys udělal, kdybys šel lesem a proti tobě stál vlkodlak?
Hrothgar: Vzal bych luk a zastřelil ho.
Kromlech: A kdybys neměl luk?
Hrothgar: Tasil bych meč a zabil ho.
Kromlech: A kdybys neměl meč?
Hrothgar: Tak bych ho zabil sekerou.
Kromlech: A kdybys neměl ani sekeru?
Hrothgar: Hele, fandíš mě anebo tý bestii?!

Jde obr do hospody a ptá se hostinského:
„Máte kyj?“
„Ne!“
„Nevadí, máte teda kyj?“
„Ne, znova vám opakuji, že kyj tady neprodáváme.“
„Nevadí, tak já si teda vezmu ten kyj.“
Hostinský nechá zavolat strážníka, což je mimo jiné taktéž obr:
„Pane strážníku. Tento, eh, muž po mě chce neustále kyj a nedá se odbýt tím, že ho nemám.“
„Tak jste ho měl praštit kyjem!“

Sedí člověk kouzelník v hospůdce, popíjí medovinu a najednou do dveří vstoupí krásná elfka. Kouzelník neváhá, zvedne se a směle k ní vykročí.:
„Zdravím vás, mylady. Nechtěla byste se mnou provozovat magii?“
„A v čem by to spočívalo?“, ptá se elfka.
„Inu, šli bychom k vám domů, tam bychom se pomilovali a já bych ráno ZMIZEL!“
Víte Jakeš je rozdíl mezi trpaslíkem a sudem piva? Žádný! Oba jsou okovaní a plní piva.

Kolik je třeba druidů k vyměnění žárovky?
500. Jeden vyměňuje a ostatní vztyčí kamenný kruh.

Co je vrchol neslušnosti? Zeptat se trpaslíka, jestli nemá břitvu.

Elf, člověk a trpaslík si objednají pivo. Když jim ho hostinský přinesl, na každém z nich přistála moucha. Elf znechuceně odstrčil půllitr. Člověk mouchu odehnal a pivo vypil.
Trpaslík chytil mouchu za křídla, podržel ji nad sklenicí a křičí:
„Okamžitě to všecko vyplevni zpět, ty malá mrcho!“

Pochoduje elfí král v čele své armády, když se z křoví podél cesty ozve: „Jeden trpaslík je silnější než 3 elfové!“
Král se naštve a ukáže na své muže: „Ty, ty a ty, běžte tam!“
Z křoví se ozve strašný řev a rachot bitky, za chvíli všechno utichne a znovu se ozve hlas: „Jeden trpaslík přemůže 5 elfů!“
Elfí král zrudne vzteky a zase ukáže na své muže: „Ty, ty, ty, ty a ty, jděte na něj!“
Znovu se ozve strašný rachot a řinčení zbraní.
Po chvíli se z křoví zase ozve hlas: „Jeden trpaslík přemůže 100 elfů!“
Na to král nepříčetně zařve na celý regiment: „Všichni na něj, útok!“ Elfové se vrhnou do křoví a rozpoutá se strašná bitva.
Po nějaké době se křoví rozhrne, ven se vyplazí strašně posekaný elf a povídá: „Šéfe, je to podraz, oni jsou tam dva.“

Jdou dva skřeti a jeden se ptá:
„Co máme dnes na snídani?“
„Elfa.“
„Á, teplá snídaně.“

Na radě všech svobodných národů středozemí uvádí Mithrandir ctěné hosty na jejich místa:
„Á, vznešení elfové z Měsíčního údolí, sedněte si sem, do první řady! A vy co jste normální si běžte sednout za ty čuráky!“

Kolik má skřet zubů?
– Vždycky příliš

Na hobití svatbě oddává šedý čaroděj Růženku a Ječmína.
„A nyní si vyměňte snubní prsteny…“ Nastává trapné ticho. Po chvíli Růža křičí: „Ječmíne neříkej, žes ho taky hodil do sopky!“

Jak vypadá elfí ekologický záchod?
– Nahoře elf močí a dole se skřet sprchuje.

Padlý paladin Varim znásilní kněžku bohyně Melitelé.
Když je po všem, zeptá se: „A co budeš teď dělat?“
„Půjdu za arcikněžkou a řeknu jí, že jsem byla třikrát znásilněna“, odpoví kněžka.
„Jak třikrát?!“
„Ty už nemůžeš?“

Co je absolutní půlčík?
Když si musí vzít židli, aby viděl pod skříň.

Usvědčený černokněžník před tribunálem inkvizice:
„Já nejsem černokněžník, já jsem obyčejný člověk!” zoufale křičí odsouzenec před hranicí. „I mlč, ty démone!” okřikne ho soudce. „Sám jsi před chvílí podal důkaz o své vině.”
„Hm, a můžete mi říct, jaký?” „Když se na tebe přišla podívat naše velectěná vele-inkvizitorka Madame de‘Teur, dokázal jsi na svých rtech vykouzlit úsměv!”

Hádají se trpaslík a elf, kdo z nich má vyspělejší kulturu.
Elf říká: „My máme Roklinku!“
Trpaslík na to: „My máme Erebor!“
Elf: „My máme nejlepší básníky a pěvce v dějinách!“
Trpaslík: „Máme nejlepší vojsko!“
Elf: „A my jsme vynalezli sex!“
Trpaslík: „To jo, ale byli to trpaslíci, kteří do něho zapojili ženy!“

Rytíř po návratu z dlouhé výpravy podává hlášení králi: „Loupil jsem, vraždil a znásilňoval u našich nepřátel na západě.” „Ale já nemám na západě žádné nepřátele!” „Teď už ano!”

Prohlásil šašek před králem: „Omluva může být horší než urážka!“ „Do večera to dokaž nebo přijdeš o hlavu!“
Král se dívá z okna na západ Slunce, když tu se přiblíží šašek a poplácá jej po zadku. „Co si to dovoluješ!“
„Promiň, králi, myslel jsem, že to je královna!“

Souboj dvou hradů
Proti sobě válčí dva hrady. Z jednoho vyletí dělová koule a na druhém urazí kus hradeb. Z druhého hradu vyletí dělová koule a z prvního urazí věžičku. Tak po sobě střílí už dva dny, když v tom najednou z ničeho nic – ticho. Že by mír? Z jednoho hradu vystrčí trubač hlavu a zahuláká: „Hej hola, proč nestřílíte?“
I na druhé straně vykoukne trubač a volá: „Nemůžem, koule je u vás!“

Jedou dva rytíři na koni, jeden mladý a druhý starý. Ten mladý povídá: „Já se vám Veleslave divím, že jste před touhle výpravou dal své manželce pas cudnosti. Copak si myslíte, že ve svém věku by vám mohla zahnout?“ Veleslavín se usměje a praví: „To ne, Vavřinče, ale až se vrátím tak ji řeknu, že jsem ztratil od něj klíček.“