Zášťova loutna

Artefakt - loutna

• Pro úvod - Tento artefakt jsem vytvořil pro postavu barda jménem "Zášť" do mnou vedené kampaně k příležitosti halloweenu. Jde tedy o mocný artefakt, který je součástí mého halloweenského dobrodružství a světa, kterým si má družina prošla. Myslím si, že je tento artefakt vhodný k povolání barda, který zde vytvořil Zlatohlávek. K ilustraci jsem využil umělé inteligence. Disclaimer – je to má první tvorba, přijímám jakoukoliv konstruktivní kritiku, převážně v oblasti určování obtížnosti na hody nechávám volnou ruku, jelikož obtížnost může ovlivňovat několik faktorů a tak to nechám na PJovi, který by případně loutnu chtěl použít.

• Kontext k loutně - informace o postavě - Zášť rasou člověk povoláním bard, který se specializuje jako Krysař, vychází z doplňku od Zlatohlávka, který přidává dané povolání barda do pravidel DH. Zášť je v mé kampani součástí zastoupením menšího, ale velmi mocného "Kultu Smrti" (tak se navzájem nazývají členi), leč se jedná o mocný kult známý není, členové konají v utajení, kdyby je měl někdo nějak pojmenovat, užil by nejspíše slova jako "temná a děsivá inkvizice". Kult, kde postavy působí jako zástupci samotné Smrti ve světě smrtelníků, tedy to si alespoň myslí - vycházejí z vidin ze snů a svých zážitků. Uctívají Smrt jako boha, který existuje a tím, že ho uctívají nabývá síly (jeho ztělesnění reprezentuje Smrtka, se kterou se ve vidinách setkávají (bůh Smrti má ovšem podobu proměnou)). Samotní členové kultu také provádí různé rituály, aby Smrt dále posilovali. Členové kultu Smrt nevnímají jako zlo, ale jako součást a povinnost jejich životů, a tedy sebe nevnímají jako ty špatné, na venek tak ale jistě působí a né každý jejich kontroverzní kroky pochopí, kdežto pro ně je to jen služba vykonávána pro dobro všech. Právě Zášť si s pomocí svých společníků a přízně Smrti vytvořil loutnu, která mu napomáhá k rituálu. Z jedinců, kteří rituálu podlehnou sbírá fragmenty zesnulých duší, které následně odevzdává samotné Smrti, která tak sílí a zároveň tak odesílají duše k odpočinku. Každý z členů má svůj jiný rituál kterým sběr duší pro Smrt provádí.
  
  
• Co loutna dokáže - Pokud loutnu používá zkušený a poučený bard dokáže při hraní na Záštovu hrát rytmus valčíku (raz, dva, tři, ..., raz, dva, tři) dokáže pomocí něho dostat do transu všechny, kteří slyší melodii (raz). Všem kteří jsou v transu následně dokáže zobrazit jejich blízké, které viděli umřít (pokud nikoho neviděli umřít, zobrazí jim někoho blízkého jako ducha a jim nabudí pocit, že musel umřít), jako duchy (dva). V posledním rytmu loutna postavy láká, aby se dotkli mrtvých - pokud se postavy duchů dotknou upadnou do hlubokého spánku, při kterém sbírá fragmenty duší, které loutna uchovává do doby než je někdo z odevzdá Smrti (tři). Pro všechny nezkušené je to ale velmi nebezpečný hudební nástroj, který je dokáže posednout a ohrozit tak všechny v jejich okolí.
  
  
• Kletba loutny - Zášť, jakožto tvůrce tohoto artefaktu a zkušený bard je vůči kletbě odolný, ovšem kdokoliv jiný při každém pokusu o hraní na tuto loutnu propůjčuje svou duši Smrti (pouhé potáhnutí za strunu nestáčí, postava by se musela minimálně pokusit o brnkání melodie, aby kletba zapůsobila). Pokud se chce postava pokusit kletbě tohoto předmětu odolat může tak učinit hodem na vůli (x VS vůle (CHAR) (pokud je postava povoláním bard, má výhodu na zvládnutí kletby +2).
• Pokud postava uspěje může dál hrát melodii, ovšem pokud postava není zkušená, nebo brnká jen protože chtěla brnkat, tak se melodie začne pomalu přetvářet do tempa valčíku (raz, dva, tři, ..., raz, dva, tři) - popsáno níže. Bard se může svou vnitřní múzou pokusit melodii valčíku vést jiným směrem a využít jí tak ve svůj prospěch (varianta pro to, když je družina pro tuto situaci připravená) (v takovém případě je na PJovi, jak k situaci přistoupí, každopádně by neměl na moc loutny zapomínat, základ by měl být zachovaný), pak je to tedy na kreativitě vypravěče a barda - to může mít různé následky. Nechali však postava melodii sklouznout k tempu valčíku všichni si hází na vůli ( x VS vůle (CHAR))
• Pokud postava neuspěje upadá do transu, během něhož je ovládaná loutnou, která usiluje o to k čemu byla stvořená - začne vytahovat fragmenty zesnulých duší. V nezkušených rukách to ale ovšem znamená zkázu - loutna nutí hrát postavu velmi nahlas a velmi agresivně. Všichni v okruhu 50 sáhů si hází na vůli (x VS vůle (CHAR)), všichni v okruhu 10 sáhů si každé kolo hází na vůli (x VS vůle (CHAR)) vůči útoku mentálního zranění za 1k6, pokud uspějí mají zranění jen poloviční, navíc se všem do okruhu 30 sáhů začnou zjevovat jejich mrtví blízcí - jenže hraní bez múzy z posednutí způsobuje jejich znetvoření a agresi. Tito "posednutí" útočí na postavu, které se zjevili. Jejich útok je mentální za 1k6, bránit se lze jen svěcenými předměty. Zbavit se jich lze při jakémkoliv úspěšném útoku na ně - zmizí na 3 kola, ovšem poté se zjevují další v počtu vždy o 1/2 větším.
• Posednutého lze zastavit několika způsoby. 1) Zničením loutny - útokem zbraní na blízko, útokem zbraní na dálku (ovšem družina riskuje zranění posednutého). 2) Omráčením, zabitím posednutého. 3) Oddělením loutny od posedlého. 4) Bard se pokusí přehlušit melodii loutny (potřeba vysoká úroveň – přeci jenom je to souboj proti moci artefaktu). 5) Alternativní cesty, s kterými přijdou hráči (na zvážení PJe)
  
  
• Legenda o loutně
• Vypráví se, že bard jménem Zášť byl zvláštním zjevem, že nezpíval pro radost ani slávu, ale snad prý pro Smrt samotnou. V rytmu valčíku prý rozehrával tóny, které dokázaly otevřít brány mezi světy, a jeho písně se staly modlitbou i zbraní. Lidé z vesnic, kudy prošel, říkali, že když jeho melodie zazněla, bylo slyšet, jak se v temnotě směje Smrt.
• Jednoho dne Zášť zmizel. Mezi lidem se tvrdí, že jej Smrt povolala k sobě, aby se Zášť stal jejím pěvcem na věčnost. Jiní šeptají, že se Zášť pokusil zahrát dokonalý valčík, v němž by Smrt přivolal fyzicky do světa živých – a měl za to zaplatit svým vlastním bytím.
• Povídá se, že když skončila poslední nota, jeho tělo se rozplynulo v prach a po bardovi zůstala jen loutna, která sama tiše doznívala poslední takt – raz, dva, tři...
• Od té doby se říká, že loutna si hledá svého hráče sama. Objevuje se v různých koutech světa – někdy v ruinách staré kaple, jindy v rukou mrtvého potulného hudebníka, či dokonce na tržišti mezi běžnými nástroji. Vždy se zdá být dokonale zachovalá, struny napjaté a kovové lebky chladné jako čerstvý hrob.
• Ti, kdo se ji pokusili použít, mluví o šeptání ve snech a melodii, která se sama vkrádá do prstů. Říká se, že každý, kdo na loutnu zahraje, probouzí ozvěnu Zášťovy duše – a ta z hlubin volá:
• „Předej dál můj valčík… a až dohraješ, já přijdu.“
  
  
• Popis loutny - Loutna je vyrobena z pevného kvalitního tmavého dřeva. Na povrchu je zdobená ladnými vlnkami, které jsou do loutny vyryty. Na loutně jsou umístněné dvě lebky, jedna pod ozvučným otvorem a druhá na samém vrcholu hlavy loutny. Struny jsou na loutně precizně napnuté a na dotek jsou ladné a jemné (pokud na loutnu hraje bard není potřeba jí ladit, loutna se přizpůsobí bardovi, který jí svou vnitřní múzou naladí přesně jak potřebuje), jdou od lebky na samém vrcholu hlavy loutny až přes lebku umístěnou v dolní části loutny pod ozvučným otvorem a končí v kobylce. Lebky a ladící kolíky jsou na dotek chladné jako kov ovšem vzhledově a strukturou připomínají spíše kost. Finální detail na loutně tvoří proužek látky, která je zbarvená do ruda - jako krev, jako znak jejího tvůrce.
• Pro oko lajka loutna představuje moc hezký hudební nástroj, který by šel určitě prodat za velkou částku. Pro zkušené alchymisty, kouzelníky a především pro uměním obdarované bardy se již na první pohled jedná o jedinečný předmět.
• Hraní na loutnu je rozděleno na 3 fáze - jako valčík (raz, dva, tři.. raz, dva, tři). Efekt platí po celou dobu hraní, pokud osoba přestane hrát na loutnu - ostatní mají šanci se probudit (x VS vůle (CHAR)). Bard si také může vybrat cíle, které před touto melodií ochrání za cenu múzy (+2 múzy za každého koho ochrání). Také lze za cenu múzy udržet okruh, ve kterém je hraní slyšitelné a tedy kde působí, nebo naopak lze rádius za múzu rozšířit (+2 múzy za zesílení/omezení).
  
  
• RAZ - Osoba hrající na tento nástroj dokáže přivést všechny inteligentní bytosti (mimo sebe), v slyšitelném rádiusu, do transu ( x (+ CHAR/schopnost, pokud bard/postava využívá nějaký trik k manipulaci nebo jinou schopnost, která by šla spojit s touto činností)). Ovlivněným přijde vše v pořádku a myslí si, že normálně vnímají.
  
  
• DVA - V této fázi hraní se všem, co jsou v transu, zjeví jejich nejbližší, kterého viděli zemřít (pokud neviděli nikoho blízkého zemřít, tak jim v rámci tohoto transu loutna vyobrazí někoho jim blízkého, který působí, tak že je mrtvý i když není)
  
  
• TŘI - Zjevení mrtví blízcí lákají postavy k doteku - pokud tak učiní upadnou do hlubokého spánku, po kterém se po jednom dni probudí. Během doteku si loutna převezme fragment duše zesnulých, který v sobě uchová pro pozdější odevzdání Smrti.
  
  
• Dodatečné informace k použití loutny v mém dobrodružství - Myšlenka, která mě vedla k vytvoření tohoto artefaktu byla čistě spontánní. K vzniku tohoto předmětu napomohlo několik věcí - skladba "Valčík" od Daniela Landy, čas Halloweenu a doplněk barda od Zlatohlávka. S textem, zmíněného songu, ve svém dobrodružství pracuji a družina pomocí něho řeší hádanku, kterou jim předkládá Zášť. Do své kampaně tak uvádím jednu z prvních postav "Kultu Smrti" - bard Zášť, který už jen čeká na pravidla pro pokročilé bardy, aby byl dokončen ;). Takže velké díky patří určitě Zlatohlávkovy, protože bez doplňku barda by tento předmět nejspíše skončil jen jako návrh. Pokud bude zájem můžu dopsat i dané dobrodružství, ve kterém Zášť působí.