Lysandra

,,U všech bohů, proč jsem ten nos vytesala nakřivo. To prostě nemůžu zachytit v kameni to co vidím!?"
- Sochařčina poslední věta v lidské podobě

Lysandra byla elfská sochařka pracující pro hradního pána Kamengardu, na svou pozici byla přijata ze dvou důvodů. První: potřebovali sochaře, protože ten předešlý se zbláznil a skočil z útesů. Druhý, že byla elfka a elfové jsou přece proslulí sochaři, ne?

Lysandra brzy začala pobírat honosný plat a začali se jí vršit poptávky. Ale se zvyšujícím se stresem a blížícími se termíny odevzdání soch, se její elvská tvářička čím dál časteji křivila při nadávkách na modely, nedodělané sochy i všemožné bohy. 

Nikdo si není zcela jist, jestli už bohům došla trpělivost, nebo ji vyslyšelo zlé zřídlo dole ve skalách pod základy hradu, jisté je jen to, že se Lysandra v noci za úplňku, když pracovala ve svém zahradním ateliéru, proměnila v Gorgonu, a tím se jí splnilo její přání, i když jinak než by čekala.

Nyní pokračuje ve své práci a obohacuje zámecký park a bludiště novými a novými sochami. Od její proměny už uplynula dlouhá doba a tak se některé sochy nasitili magií unikajícího z temného zřídla a ožily. Ožili, avšak to neznamená, že se proměnily zpět do své lidské podoby, a tak teď stráží bludiště a ruiny před všemy nazvanými hosty spolu s Lysandrou.